1. neděle adventní (29.11.2020)

• Sobotní podvečer u adventního věnce
• Do adventu s P. Janem Rybářem
• Info
• Návrh na nedělní dopoledne

OPRAVA: Omlouvám se a prosím o prominutí, že jsem pana Kašparů omylem označil za nominanta ČBK v Radě ČT spolu s paní Lipovskou. Obávám se však, že v uvedené záležitosti je to stejně jedno.

Minulou neděli při přenosu mše na ČT2 z Komunitního centra Matky Terezy v Praze dodal biskup Tomáš Holub ještě jednu přímluvu: „Prosme také za Českou televizi, aby mohla svobodně nadále nám hlásat věci, které se dějí v naší společnosti. – Prosíme tě, vyslyš nás.“ A co by měl pro to Pán Bůh udělat? A co pro to uděláme my?

Sobotní podvečer u adventního věnce

(nejprve si připravit adventní věnec nebo zelené jehličnaté větve, fialovou ozdobu a červené svíce) Zkusme do nového liturgického roku, do adventu, do nastávající neděle vstoupit již v sobotu večer. A již s adventním věncem. Tentokrát to zvládněme doma a sami, bez online figuranta, bez svěcené vody. Můžeme se modlit:

• (nejprve o věnci) „Pane Bože, před Tebou je tisíc let jako jeden den. Stále nás voláš: Hle, dnes je čas spásy, dnes je příhodný den. Děkujeme Ti za dar nového začátku. A prosíme Tě, požehnej   X   tento věnec, aby nadcházející rok byl rokem Života, aby byl větví na věnci Slávy, kterým nás chceš korunovat na konci času.
• (dále o zelených větvích) Začínáme dnes nový liturgický rok. Nevíme, co nám přinese. Věříme však, že ve všem, co nás potká, budeš s námi, protože bez nás nemůžeš být. Kruh zelených větví ať nám připomíná toto pouto mezi Tebou a námi, aby neklesala naše naděje na plnost a krásu tvého života.
• (dále o fialové stuze) Advent znamená příchod. Ty jsi ten, který dělá první krok, Ty přicházíš k nám jako první. Učíš nás poznávat různá znamení Tvé přítomnosti mezi námi. Fialová ozdoba ať nám připomíná náš celoživotní program obracet se k Tobě a připravovat příchod tvého království.
• (a nakonec o červených svících) Ty jsi světlo ve tmách. A sesíláš na nás svého Ducha, abychom v jeho moci a síle i my byli světlem světa. A tak, když budeme každou neděli zažíhat další svíci, ať mohutní i v nás Tvé světlo, abychom v lásce k Tobě v těch nejpotřebnějších svítili druhým. Pro Krista, našeho Pána. – Amen.“

A nyní můžeme zapálit 1. svíci a zpívat z Kancionálu píseň č.101 i s následujícím žalmem. Také můžeme připojit Anděl Páně (Kanc.-005), jak to učila Honzíka Bosků jeho maminka, a ve chvíli ticha i v rozhovoru promýšlejme, co to znamená, že se Bůh oblíkl do lidské kůže.

Do adventu s P. Janem Rybářem

Již před 10 lety: Pod kývadlem, které tak neúprosně odměřuje čas. Paní Danielo Brůhová, děkujeme.

Info

Minulou neděli uplynulo 75 let od 22.11.1945, kdy Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Území bylo od konce 11.stol. až do roku 1918 součástí Uher. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila. Nezapomínejme!

Když jsem si přečetl Stanovisko k radním ČT, byl jsem zklamán, i když ne překvapen. Jistě že paní Lipovská či psychiatr Kašparů ČBK v Radě nezastupují. Nelze však pominout, že první z nich je křesťan a druhý kněz. Paní Lipovská nedávno hovořila o zbytečnosti veřejnoprávního media a jeho nahraditelnosti televizí Noe. Je to, jako kdyby se spokojila ve zdravé výživě pestrou zeleninu nahradit meruňkovým kompotem. A co se týká jejího odsudku takových evropských osobností, jakými jsou Konrad Adenauer a Robert Schuman (i Alcide De Gasperi a Charles de Gaulle), doporučuji osvěžit paměť malým dovzděláním:

► http://www.christnet.eu/clanky/6443/robert_schuman_a_tresky_plesky_hany_lipovske.url

► https://www.forum24.cz/kardinal-duka-se-fakticky-pripojil-k-likvidatorum-evropske-unie/

Škoda, že angažovanost ČBK skončila nominací, ale dále už „s nimi o výkonu jejich funkce žádným způsobem nekomunikuje ani jejich činnost podrobně nesleduje“. Mezi obyčejnými lidmi se tomu říká NEZODPOVĚDNOST. Škoda, že ČBK v případě paní Lipovské už ani „nemíní její názory komentovat“. Tomu se zase říká ALIBISMUS. Škoda, že ČBK – na rozdíl od kardinála Tomáška – nestojí na straně národa (když je znovu ohrožována svoboda východní totalitou), nestojí na straně diskriminovaných drobných živnostníků, nestojí na straně lidu, o jehož osudu rozhoduje proruský a pročínský prezident Zeman (např. při plánování úřednické vlády za účelem dostavby Dukovan a realizace kanálu Dunaj-Odra-Labe…). To nazvou naši současníci ZTRÁTA DŮVĚRY v církev. Je mi to líto a stydím se za to. „Zbabělci, kteří mlčí, když mají mluvit, způsobili již mnohem více zla než vyložení ničemové.“ Pravděpodobně budeme muset padnout ještě hlouběji do rokle šeré smrti, do bláta, na dno. I to může být součást adventu.

Ve čtvrtek odletěl do Ruska Martin Nejedlý, poradce Zemana, s diplomatickým pasem, bez bezpečnostní prověrky. Důvěrně se zná s Rosatomem, Dukovany prý ale nejede řešit. Je správné mu to věřit? Naše vláda ani ambasáda v Moskvě o tom nic neví. Uvidíme, zda se p. Nejedlý nevrátí jako Biľak č.2.

Návrh na nedělní dopoledne

(nejprve si připravit Misálek a Kancionál, papír a tužku) Na úvod třeba nedělního dopoledne u 1. svíce na adventním věnci doporučuji zpěv nebo recitaci písně z Kancionálu č.126 o čtverém příchodu Kristově.

Pokusili jsme se (minulou neděli) někde/někdo o vzájemné ocenění jednoho druhého doma? Celý týden jsme se mohli hřát bohatstvím, které ve svých nejbližších máme. S tímto pokladem můžeme vstoupit do Adventu. Na tuto 1. adventní neděli si udělejme rodinnou poradu s prosbou, aby nám druzí poradili jednu věc, kterou v rodinném soužití máme změnit.

Před 15 lety začal letohradský farář Václav Vacek nabízet Poznámky k přípravě na neděli. Jeho zamyšlení nad biblickými texty k liturgii vedou k promýšlení Písma tak, aby bylo blízké pro všednodenní život každého člověka. Každý rok je to 52 vyučovacích hodin, za 15 let to dělá 780 hodin. Pokud jsem na teologické fakultě během 5 let absolvoval týdně 2 biblické hodiny, absolventi těchto příprav mají za sebou dvojnásobek. Dnes je čtou asi v 1000 rodinách. Jsou dohledatelné na stránkách farnosti Letohrad v rubrice „čtěte“ nebo lze požádat o jejich zasílání. Osobně je považuji za velmi kompetentní. Mnoho mých kolegů Václava pomlouvá, ale taková soustavná a pečlivá práce, navíc připomínkovaná společenstvím „Chlapů“, za nimi vidět není. Václavovo nasazení mi připomíná jezuitu kard. Martiniho, který tuším každý čtvrtek v milánské katedrále trávil večer s mladými až do půlnoci nad Božím slovem. Protože přípravy jsou datovány od r. 2005/6 (cyklus B), dovoluji si nabídnout jeho 1. VYUČOVACÍ HODINU – poznámky k přípravě na neděli.

A komu činí čtení potíže, zvláště ve stáří, připojuji promluvu Josefa Kordíka, faráře v Železnici u Jičína, před 3 roky, tj. 3.12.2017. Oba tyto kněze můžeme znát z vedení duchovní obnovy v ostravském Bosku. Od adventu už nechci nabízet širokou paletu možností různých biblických komentářů, ale chci se spíše zaměřit na soustavnější a pečlivou práci v porozumění Písmu.

Na závěr doporučuji zpěv nebo recitaci písně z Kancionálu č.127 od Adama Michny z Otradovic.

Maran atha – Přijď, Pane Ježíši. Ostravští salesiáni.