„Rusové rádi nazývají všechno ruské slovanským,
aby později mohli nazvat všechno slovanské ruským.“
(Karel Havlíček Borovský, 1844)

Už je to měsíc

V kostele pod stolem je už přes měsíc antipendium v podobě mapy Ukrajiny (27.II.). Rozlehlá země s bohatstvím pšenice, krásy umění a nerostného bohatství (1. neděle ve Čtyřicetidení). Země proměňována i výtvory lidskými (2). Ale také ničena a zasypávána popelem (3). Země, ve které jakoby se zapomnělo na lidství, do něhož je Pán Bůh celej pryč (4). A dnes byl člověk zasažen spoustou krvavých ran, kostelem procházelo zlo, a tak celý prostor provoněl kadidlový kouř na znamení Boží náklonnosti a péče (5).

Během týdne se naši osadníci starají o ty nejmenší. Školákům se konečně otevřela ukrajinská třída. 4 maminkám školáků se podařilo najít práci. 5 maminek s malými dětmi našlo možnost soukromého ubytování a odstěhovaly se do bytu ve městě. Boršč a pyrožky jsou fantastické. Občas se pokazí pračky. Všude plno křiku. Podařilo se nám z 319 udělat ukrajinskou pévéesku – na vojně to byla politicko výchovná světnice – malou hernu pro děti s televizí a ukrajinskými zprávami pro dospělé. Často se porouchá pračka, je špatný odpad, všude plno křiku. Do toho polovina maminek volá svým manželům a nejstarším synům, zda jsou ještě naživu. Vystoupali jsme na haldu Emu, minulou neděli jsme strávili v zoologické zahradě.

Co víme o Ukrajině?

Nabízíme poslech kytaristy Štěpána Raka: Ukrajinská lidová – „Nejmilejší písnička mý biologický mámy Vasiliny, kterou jsem vlastně nikdy nepoznal.“

Vracíme se k Fokusu s významnými osobnostmi nad tématem: Agrese – Jak zastavit agresi? Jak odpovědět na útok? Jak se vyrovnat s bezmocí mocných?

A ještě zveme k pečlivému pročtení jednoho farního časopisu, kterým se už několik let vzdělávají lidé nejen v Letohradě:

„Já myslím, že po mnoho staletí existuje takový ruský problém,
že Rusko přesně neví, kde začíná a kde končí.“
(Václav Havel, 2008)

obrázek: ukrajinský Mariupol zničený Ruskem