PAKT Z KATAKOMB

31. neděle v mezidobí (1.11.2020)

• Zprávy
• 1.11. – slavnost Všech svatých (vč. kacířů)
• Pár poznámek ke slavení neděle
• Pozitivní versus negativní
• Nejen k 2.11., ale na celý týden

28.říjen – Po zhlédnutí filmu Odsun mám pocit, že bychom si konec II. světové války v ČR měli připomínat až v tento státní svátek, kdy absolutismus Benešových dekretů (ne tak ze svévole, jako spíše zraněné nenávisti) byl alespoň částečně nahrazen ustavením Prozatímního Národního shromáždění. – Nový prezidentský bonmot: panu Prymulovi byla přislíbena medaile již při 1. přestávce za stavu 1:0, zatímco zápas pokračuje 1:9, a to se bude hrát ještě třetí třetina. – Slíbené odměny za jarní část pandemie zdravotníci stále nedostali. V Bibli je zadržovaná mzda do nebe volajícím hříchem. – Pavlu Trávníčkovi Medaili Za zásluhy přejeme, ale také byl bez roušky, zatímco Libuška Šafránková ji nosila poctivěJ. Máme ji moc rádi a oběma bychom přáli mravně vyzrálejšího udělovatele. – Postoje paní Kuberové k ocenění jejího manžela si velmi vážíme a děkujeme. – Zatímco rudým soudruhům Číně jsme draze platili za každou roušku a lámali se při tom v pase, NATO a EU nám posílají plicní ventilátory jako dar, nikoli jako zápůjčku. „Po ovoci poznáte je.“

Zprávy

V úterý 27.10. zemřela paní RNDr. Eva Mikušova, naše dlouholetá farnice, maminka Jany Zuchnické, členky pastorační rady kostela. Pohřeb byl v sobotu 31.10. ve St. Bělé. Provázejme je modlitbou.

Jeden z nás na základě testů už není pozitivní, to se ale už nedá říct s jistotou o dalších obyvatelích Boska. Po delší době na samotce (no) uzdraveného vítáme mezi námi. To se už nedá říct s jistotou o ostatních bezpříznakových obyvatelích Boska. Takže se snažíme být poctiví ve 3R: ruce, roušky, rozestupy.

V Hodoňovicích byl zachráněn mladý kohout ze spárů místního psa. Dostat jej pak, vyplašeného, ze spleti ostružin, kopřiv a kapradí nebylo jednoduché. Snad pomohlo ubezpečování prosebným hlasem, nechal se vzít do náruče a vrátit přes plot mezi ostatní kamarádky. Odrostlá kuřata si našla díru v plotě. Tak to dopadá, když se „nezůstane doma“.

Za manipulaci papežových výroků o stejnopohlavních párech byl nedávno označen film Francesco. Avšak místo odhalení a upřesnění celé situace Česká redakce Vatikánského rozhlasu sama manipuluje tím, že dlouhodobě filtruje, komentuje a překládá papeže tak, aby to vyhovovalo jejich úzce profilovanému světonázoru. To nás mrzí, za totality mělo Radio Vaticana silný kredit a drželo nás podobně jako Svobodná Evropa nebo Hlas Ameriky. Bylo by dobré nechat mluvit Františka samotného. Vedle pokusu kard. Dominika Duky o správné vysvětlení doporučujeme reakci prof. Tomáše Halíka.

Na Domově Don Bosco („intru“) malujeme a tedy dokončujeme stavební rozdělení dvou velkých pokojů na čtyři menší pro 1-2 osoby. Vysokoškoláci se vydali na Exodus 90. Od rána strašidelné výkřiky (studená sprcha), pach potu (pravidelné a intenzivní cvičení), smutné oči (konec limonád a sladkostí), zoufalství (stop televizi, IT jen za účelem práce), mučení (žádný alkohol), lehkost ducha (min. 20 minut tiché modlitby denně), odpovědnost (týdenní setkání skupinky)… držíme palce. Ještě nevím, zda se připojím?J

1.11. – slavnost Všech svatých (vč. kacířů)

Např. Abrahám, Mojžíš, David, Guatama Buddha, Origenes, Jan Hus, Jan Amos Komenský, Vladimír Solovjev, kapitán Gordon, Alexander Solženicyn, Mahátmá Gádhí, Martin Luther King, Albert Einstein, Matsuo Takaiuki, Dietrich Bonhoeffer, Josef Beran, maminka Markéta, kard. Trochta, Albert Schweitzer, Viktor E. Frankl, James B. Irwin, Václav Renč, Jan Palach, Charles do Foucauld, Abbé Pierre, Teilhard de Chardin, Bernhard Häring, Josef Zvěřina, Bonaventura Bouše, Antonín Mandl, tajný biskup Felix Davídek, Jiří Reinsberg, Ladislav Simajchl, Václav Havel, kard. Martini, Roger Schütz z Taizé … – ty zatím církev kanonizačně neocenila, ale věřím, že všichni leží na srdci Pánu Bohu. A také v naší knihovně.

Pár poznámek ke slavení neděle

Jak vám sednula čtenářská nabídka z programu „Vezmi a čti“ nebo poslechová nabídka od Josefa Kordíka? Jak konkrétně vás to zaujalo, čím jste se zabývali, co nového jste objevili?

Krom Rodinného nedělního rituálu – Slavení Dne Páně se nabízí bohoslužba slova (asi každou sobotu večer) od Tomáše Halíka: http://www.farnostsalvator.cz/clanky/aktuality#obsah.

K nedělnímu dopolednímu setkání nad Božím slovem nabízíme tentokrát z jiných zdrojů (a ne ze slavnosti Všech svatých, nýbrž z 31. neděle v mezidobí / cyklus A na pokračování Matoušova evangelia):

• Audiovýklad Bible z archívu ČRo (Mt 23,1-12: varování před zákoníky). Kdo bude mít chuť a sílu, dočtěte si celou 23. kapitolu – dobré zpytování svědomí pro nás, hierarchické kněžstvo služebné kněze.
• Pakt z katakomb. Už jste o tom někdo slyšel? Říká někomu něco jméno Helder Camara? Tušíte, jak je to staré? Na fakultě i v semináři nám to zatajili. Já to objevil až 25 let od kněžského svěcení. Mohlo by se hodit k dnešnímu evangeliu „nikomu na zemi nedávejte jméno otec, jenom jeden je váš Otec, vy všichni jste bratři“ (srov. Mt 23,8-10).

Pozitivní versus negativní

Nebuďme pozitivní za každou cenu J.

Nejen k 2.11., ale na celý týden

Nezlob se, nebude řeč o tom, jak získat odpuštění časných trestů za hříchy pro zemřelé – to už dobře znáte. Dokonce jsou i různé aktualizované návody, jak je tomu v době pandemické. Rád ti chci nabídnout něco, co se nikde moc nepíše. Tak třeba vytáhnout album starých fotografií a připomenout si ony chvíle. Vynořují se nejrůznější otázky: z které je to doby, kde se to stalo, kdo všechno je na snímku, jaké to tenkrát bylo… a třeba to i tužkou napsat na zadní stranu pro ostatní doma.

A pak dál: O čem všem jsme spolu ještě měli hovořit? Nezranil jsem ho? Nemíjeli jsme se navzájem? Co všechno jsem zanedbal? Proč jsem ho nenavštívil? Neboj se tyto otázky připustit a neomlouvej se za ně, jinak bys musel hledat stále nové důvody pro svou nevinu. Můžeš přece poprosit o odpuštění. Nejen Bůh, ale i zemřelý ti dávno odpustil, vždyť je u Boha, žádné zranění jej už nebolí, vidí pravdu tvého života a chápe, proč jsi tak jednal.

Letos nemůžeme společně vzpomínat na zemřelé při Večeři Páně. Můžeš se tak pokusit sám nebo s nejbližšími o RITUÁL DÍKŮ A SMÍŘENÍ. Můžeš si např. na kus papíru sepisovat setkání a zážitky prožité se zemřelým, na něž si rád vzpomeneš. Můžeš si také psát zážitky vyvolávající v tobě pocit viny: kdy ses na něho zlobil, kdy ti ublížil a kdy jsi zranil ty jeho nebo co bys mu ještě rád řekl. Můžeš se zmínit i o tom, co jsi s ním prožil a za co chceš děkovat.

Smuteční rituály jakoby otevírají okno do nebe. Někdo například vyhledá cestu, po níž se zemřelým často chodil, jiný zase poslouchá jeho oblíbené skladby, další listuje jeho knihami, anebo zápisky. Začtěme se, zaposlouchejme se, a nechme se tak přenést k Bohu, jehož nyní zesnulý vidí nezastřeně.

Vyprávěj někomu, v jakých souvislostech sis na zemřelého vzpomněl, která jeho slova a gesta byla nezaměnitelná a pro něho typická. Co všechno jsi s ním zažil. O co se vášnivě zasazoval, čím trpěl, z čeho se radoval. A co ti jej připomíná. Snad i ti, co jej znali, budou rádi vzpomínat, a ty uslyšíš něco poprvé a zjistíš, kdo vlastně zesnulý byl. A možná si při takovém vyprávění uvědomíš, jaký poklad ti v něm Bůh daroval, a co ti skrze zesnulého říká.

Pak zvaž, jak s popsanými papíry naložíš. Můžeš si je dát třeba na místo, kde se obvykle modlíš; modlitba pak promění všechno, cos napsal. Nebo je můžeš naopak spálit; zpečetíš tak rozchod se vším, co bylo. A pak se můžeš modlit: poprosit Boha, aby ti pomohl odpoutat se od minulosti a otevřít se tomu, co ti on sám chce říct skrze zemřelého, a také mu poděkovat za všechno, co ti jeho prostřednictvím daroval.

Možná tě pronásledují představy Božího soudu nad zemřelým. I když ve chvíli umírání nepronesl žádná slova víry, v okamžiku smrti prohlédl. Setkal se s Bohem a Boží láska ho prozářila v celém svém jasu. Důvěřuj, že přeskočila jiskra. Setkání s milujícím Bohem očistilo všechno, co bylo nedokonalé, když člověk nejednal správně nebo se uzavřel do sebe. Důvěřuj slovům apoštola v pokročilém věku: „Ať nás srdce obviňuje z čehokoli – Bůh je větší než naše srdce a zná všecko!“ (1Jan 3,20) Boží srdce je otevřené pro každého.

Tvá modlitba by neměla být poznamenána strachem. Nemusíš se obávat, že Bůh bude zesnulého posuzovat jako nějaký účetní. Bůh mu nabízí svou lásku a otevřenou náruč. Tvá modlitba by měla být vedena vděčností. Můžeš Bohu děkovat za to, že ti poslal člověka, s nímž jsi mohl něco společného prožívat. A nemusíš se modlit jenom za zemřelé, můžeš se také modlit k nim. Věříme přece, že jsou u Boha. Pros zesnulého, aby tě stále provázel, řekl ti, co je v tvém životě důležité, a ochránil tě před chybnými kroky.

Už se ti o zemřelém zdálo? Pokud ne, pros Boha, aby ses s ním mohl ve snu setkat. Pro vyjasnění vzájemného vztahu jsou takové sny velkou pomocí. Jedna žena vyprávěla, jak viděla ve snu svého otce se smutným výrazem ve tváři, protože jí chtěl něco říct, ale nemohl ze sebe vypravit slovo. Sen ji přivedl k tomu, aby se vztahem k otci začala zabývat. Snažila se hlavně uvědomit si, co mezi nimi zůstalo nevyřešené a jak najít k sobě navzájem cestu.

Když myslíš na zemřelé, nezabývej se jen minulostí. Zkus se jich také zeptat, co by ti chtěli říct k dnešku. Rádi by tě totiž upozornili na to podstatné v tvém životě. A také, abys dokázal začlenit do svého života vlastní smrt. To by ti mělo ukázat, že každý prožitý okamžik je dar. Budeš-li žít plně přítomný okamžik a vnímat svou existenci, budeš cítit, že dýcháš a neprožíváš život jako samozřejmost, a tvé bytí tak získá nový rozměr. Budeš nově vnímat setkání s lidmi a stanou se jedinečným – potkáš v každém člověku samotného Krista.

Taková by mohla být letošní Vzpomínka na všechny zemřelé, popř. slovo Tomáše Halíka vloni: v Praze u Salvatora 2.11.2019. A na úplný závěr tip na jednu podařenou českou komedii na Netflixu Ženy v běhu s dušičkovým podtextem a nápadem, jak si akčně vzpomenout na drahého zemřelého, udělat nejen radost jemu, ale i sobě a věřím, že i Pánu Bohu a ještě to prospěje celkovému zdraví a vztahům v rodině. Zde je upoutávka.

Mějte se dobře. Ostravští salesiáni.