„Křtu Páně“ se neříká!

Dříve končila vánoční doba až na Hromnice, ale zároveň existovalo tzv. Předpostí, a pokud neděle Devítník byla ještě před Hromnicemi, nesměla být už vánoční výzdoba.

To se ovšem nevztahovalo na moje rodiče, kteří měli svatbu 2.2. v Brně u minoritů právě v Předpostí, ale protože šlo o dirigenta chrámového sboru a varhanici, na svatební výzdobě se ušetřilo a vánoční stromky se uklízely až po svatbě. Nikoli: mělo to být pro větší efekt, jak říkával s chutí provinciál Norbert Škrdlík.

V pokoncilním kalendáři končí Vánoce v neděli po slavnosti Zjevení Pána svátkem Křtu Páně. Vlastně to je špatný překlad. Latinské „In baptismate Domini“ znamená doslovně „v (den) ponoření Pána“. Jan Křtitel nekřtil, ale ponořoval, natož aby pokřtil Krista, aby jej „pokristil“ víc, než byl. Stálo by to za větší pozornost, ale zůstaňme u ponoření. Do čeho všeho se to Bůh kvůli nám ponořil? O našem ponořování, resp. pocvrkávání pár kapkami vody, až když rozdejcháme tohle.

Římský biskup nás na podzim vyzval k synodě o synodalitě

To jsme dopadli. Jaké asi musely být synody, když nebyly synodální? Před víc jak 20 lety se zakládaly sněmovní kroužky. Studovalo se, debatovalo se, posílaly se podněty. Škoda, že všechno skončilo v odpadkovém koši (a nikdo z pachatelů se dodnes ani neomluvil).

Našel jsem si, že slovo „synoda“ z řeckého „σύν (sýn)“ a „ὁδός (hódos)“ znamená „společnou cestu“. Římský biskup František nás k ní vybídnul. Vůbec si nemyslím, že by o naše názory někdo z naší vrchnosti stál. Vzpomínám si, že nás doma učili uklízet odshora.

Avšak jak se říká: není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Nejspíš nedojdeme cíle, ale už jen vydat se na cestu je velmi důležité. Dobrá, můžeme se vydat „společnou cestou“ ne proto, že to přišlo shora, ale protože jsme od křtu zváni k odpovědné svobodě.

Možná nás čekají otázky: Jak v dalších vlnách pandemie? Jak konečně naplnit myšlenky II. Vatikánského koncilu? Jak se přiblížit křesťanům z jiných církví? Jak nebýt lhostejný k těm, kteří přišli o své blízké nebo o střechu nad hlavou? Jak si porozumět s člověkem, který jinak vypadá, jinak mluví, jinak věří? Nové stěhování národů. Vzdělávání se ve víře. Kritické myšlení. Biblická setkání. Účast farních rad na obsazování farností (nebo dokonce arcibiskupského stolce). Zdobrovolnění celibátu. Svěcení žen. – Ne, že nějaké téma bude zakázáno !!!

Někteří se už scházejí, jiní dokonce mají rozdebatovaná témata. A co já? Zapojím se nebo budu stát za stromem a čekat, až jak se co vyvrbí? Nebo že to za mě udělá někdo jiný? Anebo si počkám na svaté přijímání a pak už jen prchám na první spoj svou vlastní cestou?

JV (9.1.2021)

obrázek: https://www.falukov.cz/o-nas/zivot-farnosti/exodus-90/