Nevolme hloupě

Před prázdninami jsme volili do Evropského parlamentu. Obligátní výzvu našich biskupů k moudré volbě jsem úplně přehlídl. Ne, že bych měl ve zvyku čekat, až shora přiletí návod na život, nebo že bych k volbám přistupoval pasivně či dokonce lhostejně. Prostě mě sklátila nemoc a já v oznámeních na konci bohoslužby osobní povzbuzení k dobré volbě úplně vynechal. Ale určitě jsem nezapomněl!

Nezapomněl jsem na fasády domů postřílených kalašnikovy osmašedesátnických okupantů.
Nezapomněl jsem na vlaječky, které jsme museli vyvěšovat kvůli pouličním důvěrníkům.
Nezapomněl jsem na posměšky spolužáků, že jsem chodil do kostela a ministroval.
Nezapomněl jsem na fronty na banány a pomeranče, když chtěl tatínek vylepšit štědrovečerní tabuli.
Nezapomněl jsem na zákaz, že maminka nesměla učit na hudebce, protože varhaničila.
Nezapomněl jsem na Hlas Ameriky, ze kterého jsme se dozvídali jinou pravdu, než z deníků Národní fronty.
Nezapomněl jsem na první výslech ve čtrnácti, kdy na mě naklekli estébáci kvůli chaloupce s Kájou Herbstem.
Nezapomněl jsem na vztek soudružky profesorky, když jsem odmaturoval z ruštiny, i když jsem neměl.
Nezapomněl jsem na zaklapávání mříží, když jsem byl jako bohoslovec přesvědčován k donašečství.
Nezapomněl jsem na krycí jméno „Chemik“, které jsem u sebe našel v Archívu bezpečnostních složek.
Nezapomněl jsem na to, jak jsem v Těšíně pašoval teologickou literaturu, která u nás nesměla vycházet.
Nezapomněl jsem na spoustu těch, kteří od nás emigrovali na západ a tam se jich ujímali cizí lidé.
Nezapomněl jsem na obezřetnost, se kterou jsme nesměli důvěřovat našim ani v cizině.
Nezapomněl jsem na dusné ticho v autě, když jsem se s výjezdní doložkou vracel přes státní hranici domů.
Nezapomněl jsem na pronásledování mnoha vzdělaných a překládání mnoha kněží, protože komouši se jich báli.
Nezapomněl jsem, že jsem ani kněžím nesměl říkat všechno, a že ani rodiče a sourozenci nesměli vědět, že jsem salesián.
Nezapomínám na to, co jsem slíbil jako křesťan, řeholník a kněz… a také jako skaut. Jako občan této země stojím o život v evropském společenství svobody a demokracie.

Je mi smutno, že se někteří rozhodli zapomínat. Po prázdninách budeme volit třetinu senátu a krajské zastupitele. Přestože se mi některá rozhodnutí stávající vlády nelíbí a nesouhlasím s nimi, volím koalici SPOLU, protože rudému ďáblovi skočit na špek (či na národoveckou koblihu) po druhé dokáže jen hlupák. (JV)

foto: chalupa na Slovensku, na které se při tzv. Federálu předávala služba jednoho salesiánského inspektora druhému