Přírodní překvapení

Nedávno mě přátelé pozvali na vycházku. Z Hukvald na Tichavskou kaskádu. Mám ve zvyku se připravit a něco si přečíst o místě, které navštívím. Tentokrát jsem se však měl nechat překvapit a tak jsem skutečně o tom místě nic nevyhledával.

Když jsem přišel na slibované místo, byl jsem ohromen výtvorem, který jsem ještě nikdy neviděl. Ze studánky nad námi vytékal pramínek vody a směřoval malým korýtkem směrem. Korýtko ale nebylo zahloubeno do terénu, ale vystupovalo jako půlmetrový val. Z vody se totiž uvolňuje vápenec a jeho usazováním vznikl val, v jehož hřebeni se vytvořil kanálek, jímž voda protéká. Připomnělo mi to starověké akvadukty.

Napadlo mě: co člověk musí vymyslet a pracně vytvořit, to příroda už dávno před námi vymyslela a odpracovala. A uvažoval jsem dál: voda po sobě zanechala takovou krásu, a co jsem dovolil křestní vodě vymodelovat na sobě? Nakonec jsem si uzavřel: někdy je dobré se na věci příští připravovat – to je zodpovědnost, a někdy je dobré se nechat překvapit – a to je otevřenost. Až budete chtít vyrazit někdy na vycházku, připravte si předem, kudy půjdete. A jindy se nechejte překvapit milým Pánem Bohem. Třeba to bude dobrý trénink do našich rodin a vztahů: spoluodpovědnost i otevřené srdce. (JV)

foto: Travertinová kaskáda