90tiny ostravského Boska

Když se náš tatínek dožil 90, darovali jsme mu rodokmen (vždy byl rád za své předky). Vzal jej do ruky, rozbalil, pokýval hlavou a předal své manželce: „Na, prohlídni asi to.“ Asi jsem s tím přišel pozdě. Ale maminka ožila a bylo vymalováno: rodokmen i pro ni (vždy vzpomínala na své předky s vděčností), vlastně ne pro ni, ale pro vnoučata.

Když se naše maminka dožila 90 let, nechtěla o oslavách za covidu ani slyšet. Až když jsme ji ujistili, že nikoho neohrozíme a že to bude v jejím rodišti na přehradě na parníku, otočila: „Tak to je něco jiného.“ A začala psát seznam pozvaných. Oba rodiče, učitelé, varhaníci a dirigenti, žili tak pro druhé, až „se obě lodě skoro potápěly“ (srov. Lk 5,7) Když se někdo dožije 90, říkají někteří: „To je krásný věk.“ S tím naše maminka zásadně nesouhlasila, ale byla ochotna připustit, že je to věk „požehnaný“. Když se letos dožívá 90 ostravské Bosco a mnozí se ohlíží zpět, nevím, co je všechno napadá. Jak to všech začalo? – Před 200 lety snem Dona Boska v 9 letech (1824) a nespoutatelným temperamentem Štěpána Trochty.
▪   30. léta: Jednota sv. Josefa a 235.000Kč na stavbu kostela, náklady do r. 1937 stouply na několik miliónů (doly přispěly 10.000Kč, železárny slevily 30.000Kč). Pozvání salesiánů právě do Ostravy (dělnická čtvrt „Na Hlubině“), stavba nejprve domu vedle budoucího kostela (ani ne 1 rok), 17.6.1934 požehnání základního kamene za přítomnosti asi 25.000 lidí (letos před 90 lety byl 1.4. kanonizován zakladatel salesiánů Jan Bosco), 11.11.1934 založení salesiánské komunity, 1. česká oratoř, denně asi 250 chlapců, do kaple (za vrátnicí) se vešlo na 500 lidí, 8.12.1934 požehnání domu. Štěpán Trochta s pouhou počáteční 100korunou (tehdejší denní mzda dělníka za 2 dny a rolníka za 3 dny; tehdy stál 1kg chleba 2,50Kč, 1 mléko 2Kč, 2 vejce 2Kč, ¼ másla 25Kč, 2 piva 10° 3Kč, ½kg hovězího 7Kč; boty za 100Kč – a že prý dnes strádáme?).
▪   40. léta: V únoru 1942 zábor nacisty pro účely nemocnice s tuberkulózním oddělením, v květnu 1942 za heydrichiády. Trochta vězněn v Terezíně, Mauthausenu a Dachau. Na přelomu 1943/1944 stavba kolonie v Hodoňovicích na darovaném pozemku starosty p. Pavlase. Na podzim 1947 Trochta litoměřickým biskupem, jeho heslem bylo: „Práce – Oběť – Láska“.
▪   50. léta: Naplnění esesáckého proroctví: „Až přijdou komunisti, ti se s vámi nebudou takhle mazlit, ale vezmou si všechno, co budou chtít, a vy ani nepípnete.“ V noci 13./14.4. 1950 „bartolomějská noc“, v Ostravě komunisté zabrali dům pro vojenství, jen na kostel si bývalí chovanci, horníci a hutníci, nenechali sáhnout. Trochta vězněn v Leopoldově, Ruzyni, Pankráci a Valdicích: „Ani v Mauthausenu to nebylo tak zlé.“
▪   60. léta: Amnestie, tajná svěcení (mj. Milan Frank) a ilegalita. Trochta nesměl pohřbít maminku, nesměl na II. vatikánský sněm, internován v Táboře a v Radvanově u Mladé Vožice. V noci 20./21.8.1968 napadení vojsky pod vedením Sovětů a nástup tzv. normalizace, v Ostravě komunisté k domu zavřeli i kostel (1973), jako tělocvičnu, pak jako skladiště. Na jaře 1969 Trochta kardinálem, tajně, zveřejněno až za 4 roky.
▪   70. léta: Od té doby uplynulo 50 let, co byl 6.4.1974 Trochta utýrán k mučednické smrti opilým komunistou, proticírkevním tajemníkem. Proto jsme letos v dubnu navštívili Litoměřice, v květnu jsme putovali do Francovy Lhoty a v červnu dorazil Trochta k nám do Boska.
▪   80. léta: Novosad a Filipec (Vašek Ušatý), ale i „chaloupkáři“ bratři Jenda a Vašek Hurníci, Pavel Kuchař a Jarda Němec – tzv. Hadinkáři.
▪   90. léta: Noviciát v Liptáni a Hodoňovicích. 8.12.1990 otevřen kostel. Přednášky. Rekonstrukce domu. Civilkáři. „Divoký západ“ v domě.
▪   přelom století: Zařazení střediska do sítě škol MŠMT. Přerod od nadšení a obětavosti živelného ústavu k systematičtější práci a řádu života.
▪   poslední 10letí: Nové hřiště. Nově i oratoř na ulici a na ubytovně. První ředitel střediska z řad královského kněžstva…

Nevím, zdali je to „krásný“ věk, ale zcela jistě se dá říci, že to je věk „požehnaný“. Totiž poznačený Boží přízní, přítomností a péčí. Přijďte pobejt 7.-8.12.2024 a společně oslavit 90 let a to krásné objevit. Třeba ještě není pozdě. (JV)

foto: nad rozečtenou knihou z totality s obr. z r. 1934