Tělo Kristovo

V Chotěbuzi mají archeoskanzen. Hradiště obehnané palisádovým opevněním. Aby nepřítel zvenku nemohl dovnitř. A někdy možná, aby někdo zevnitř nemohl ven. Nejprve jako obrana, později jako vězení. Naštěstí existují brány a dveře, aby se mohlo vcházet i vycházet.

Nedávno jsem četl v Deníku N slova p. Fica „Ukrajina pro nás neexistuje“, zatímco každý žák 7. třídy ze zeměpisu ví, kde na mapě se Ukrajina nachází. Problém populistického politika není v neznalosti geografie, nýbrž v daleko hlubší neznalosti života. Soužití – často i soužení – národů je prostě realita. Hned jsem si vzpomněl na ještě jednu znalost, tentokrát biblickou: „Kaine, kde je tvůj bratr Ábel.“

Kdysi jsem byl v pražské Spirále na muzikálu Jesus Christ Superstar a dodnes mi zní v uších sólo zhrzeného krále Heroda, adresované vysmívanému Ježíšovi: „Vypadni z mýho života.“ Už je to 10 let, co se slovenští biskupové postavili zády k jednomu bratrovi, trnavskému biskupovi Bezákovi, a tehdy se objevil nápis: „Páni biskupové, kde je váš bratr Róbert?“ Vytěsňování, vymazávání ze života pokračuje. Ale neznamená to, že se to daří. Snad jen dobré řešení se oddaluje. Škoda, čas vyměřený každému z nás se krátí. Spirituál Kvintet o tom zpívá: „Přijde den a půjdem spáti tam, kde i světlo mizí v tmách.“

Až se na Slovensku přiblíží zářijové volby, budu bedlivě sledovat postoj tamních tzv. nástupců Ježíšových apoštolů. Budou takticky mlčet? Nebo seberou odvahu a promluví podle vkusu a v Duchu Krista Pána? A bude jejich slovo k uvěření? Prokážou se, i bez jejich nabádání, křesťanští voliči jako světlo svíce, špetka soli, trocha kvásku? Ukážou křesťanští voliči, komu a čemu věří? Jediná záchrana pro církev je přijmout každého jako součást Těla Kristova. Jediná záchrana pro náš svět je přijmout každého jako součást jediného světa. Není záchrany bez ostatních. (JV)

foto: archeoskanzen Chotěbuz