MASOPUSTNÍ NEDĚLE (Mk 1,40-45) a přeci jen ještě 3. jezuita

BOHOSLUŽBY POPELEČNÍ STŘEDY BUDOU:

• v úterý 16.2.
• ve středu 17.2.
• ve čtvrtek 18.2.
• v pátek 19.2.

ŽÁDÁME O ÚČAST POUZE V 1 TERMÍNU !!!

• P. Adolf Kajpr, SJ
• Ještě jednou o nálezu Ústavního soudu
• Falešní proroci mezi námi aneb pravda o COVID-19
• 17.2. – začíná doba Čtyřiceti dnů…
• 17.2. – Popeleční středa
• 17.2. – výročí kněžského svěcení (nejen) Jana Rybáře
• Masopustní veselýí i vážno

foto: Jan Rybář jako kněz v přítomnosti svého světitele (někteří preláti stále shánějí papírový doklad o vysvěcení)

P. Adolf Kajpr (1902-1959) byl jezuita a novinář. Pro jeho službu slova ho nacisté i komunisté považovali za svrchovaně nebezpečného. Ve vězeních obou těchto ideologií strávil 13 let, a na následky věznění také zemřel. Nedávno byl zahájen proces jeho blahořečení: „Když nějaký katolík (i kdyby to byl kněz či biskup) špatně a pohoršlivě jedná, není to tím, že je katolík, nýbrž tím, že je špatný katolík, že sice snad i dost úzkostlivě dbá na zevní katolické maličkosti, ale nevěří a nejedná podle základní zásady, která katolíku dává jeho jméno: zásady svaté, všeobecné lásky, která věří prakticky, že všecko z Boha vyšlo a všecko se k Bohu musí jednou vrátit, která věří, že svět a lidstvo je jednotným dílem Božím, a která proto všecko pomáhá v Bohu sjednocovat.“ „Nečíst noviny může být v dobách demokracie škodlivější než se nepomodlit růženec. Všecky takové „zbožné osoby“, úplně uzavřené do svých pobožností a naprosto nic nevědoucí o problémech naší doby, jsou veřejným nebezpečím. A ovšem nejde jen o to, číst noviny. Jde o to, číst je jako myslící člověk a jako křesťan. Hledět se dopracovat k samostatnému úsudku a hledět pak dělat skutečnou křesťanskou politiku, která se snaží všude uplatnit zásady evangelia, nezapomíná však na konkrétní lidi, snaží se uskutečnit to, co za daných okolností a za daných poměrů je nejméně špatné.“

Ještě jednou o nálezu Ústavního soudu

Pavel Rychetský byl znovu tázán ohledně volebního zákona, tentokrát 8.2.2021 v pořadu Dvacet minut na Radiožurnálu. Pane Rychetský, děkuji za kulturu v myšlení, mluvení i jednání.

Falešní proroci mezi námi aneb pravda o COVID-19

Usilovně, ba tvrdošíjně volám v církvi po reflexi pandemického období. Jedna je zde: Umírání s covidem. Jaroslav Janšta, salesián-spolupracovník a skaut, bojuje o život. Myslím na něj. Michale, díky.

17.2. – začíná doba Čtyřiceti dnů…

…přípravy na Velikonoce. Jenom pro zopakování: „Doba postní“ není dobou postní. V Římském misále je psáno: Tempus quadragesimae = Doba čtyřicítky. Dále: V evangeliích se čte: „Čiňte pokání.“ V řecké předloze je však psáno: Metanoeite = Obraťte se (změňte své smýšlení, navraťte se k Bohu). Jeroným to později do latiny přeloží: Poenitemini = Trestejte se (mučte se). Ale aby to v češtině nebylo tak strašidelné, Kraličtí napsali: Kajte se = Čiňte pokání. To jsem blázen! Vždyť to je přece něco úplně jiného! K čemu tedy využijeme letošních 40 dnů?

17.2. – Popeleční středa

Hledal jsem v Bibli, jak je to se sypáním popela na hlavu. Nikdo nikomu to tam nedělá. Pokud v Bibli padá někomu popel na hlavu, pak to tam dělá člověk sám sobě. Při letošním korona-popelci to zkusme, ať už v kostele nebo doma (u kamen). Můžeme myslet na to, že každá věc jednou skončí. Jak nakládám s odpadem? Hodí se popel na něco? Umím přiznat chybu? Co to je, že jsme prach a popel (pozn.: nikoli z prachu a popela). Ale nezapomeňme, že jsme především milovaní synové a dcery Boží – to je Nový Zákon, Ježíšův Odkaz, Ježíšova Závěť.

17.2. – výročí kněžského svěcení (nejen) Jana Rybáře

Jedním z posledních Jeníčkových fejetonů jsou Tutlátoři: Sloveso „tutlat“ patří do skupiny slov onomatopoických čili zvukomalebných. Už téměř tisíc let jsou nejzdatnějšími tutlátory zákoníci z Vatikánu. Vydalo by to ne na knihu, ale na knihovnu. Třeba: ututlaný záporný postoj odborné papežské komise vůči „Humanae vitae“. Nebo: kladné stanovisko Papežské Biblické komise ke svěcení žen. Nás to zajímá kvůli tajnému biskupu Davídkovi, světiteli žen. Proti němu se zuřivě postavili jeho vlastní spolupracovníci, natož kurie vatikánská i česká. Kvůli tomu zřídil Pavel VI. zvláštní Papežskou Biblickou komisi vynikajících odborníků a ta došla r.1976 (12 hlasy ze 17) k závěru, že dle Bible nejsou proti svěcení žen námitky. Zděšení – a trezor… Nyní to prozradil bývalý člen Papežské Biblické komise Johannes Beutler SJ. U nás se ovšem tohle nikde nedovíte; naši tutlátoři jsou stále velmi mocní – ani jeden prelát se dosud (za 32 let) neodvážil veřejně se pomodlit na hrobě nebohého Davídka v Brně Tuřanech…

Jenda zmínil text z německého časopisu Christ in der Gegenwart. Jedná se o pracovní dokument, který nebyl (nesměl být?) publikován. Hlasovalo se o třech tezích: 1) NZ se nevyjadřuje jasným způsobem, že se ženy mohou stát kněžími. 2) Důvody z Písma samy o sobě nestačí, aby vyloučily možnost svěcení žen. 3) Kristův plán by svěcením žen nebyl narušen. Co je zajímavé? – Že v r.1970 biskup Davídek vysvětil Ludmilu Javorovou na kněze. Když se to ve Vatikánu dozvěděli (pravděpodobně), v r.1976 k tomu zřídili komisi. Ta řekne: žena a kněžství není problém. Papeži se to nelíbí, tak se dělá jako by nic. Další tlak na svěcení žen vzniká v r.1994 z anglikánské církve. Tak se vydá (ve stejném roce) list Ordinatio sacerdotalis, kde jiný papež „zapomněl“ na dříve ututlané a tváří se, že to „v životě nelze“. Bez biblických a tradičních důvodů, sám o sobě, bez ostatních biskupů. A za dalších 25 let se v Německu probouzí tzv. synodální cesta a zároveň je svolána Panamazonská synoda. Honem, Vatikán si pospíší s tvrzením, že vyloučení žen ze svěcení je „Pánovo rozhodnutí“ a církev že „to nemůže změnit z poslušnosti Pánu“. Proč? – Patrně jsme zapomněli na moc nejen svazovat, ale i rozvazovat. Naše milé ženy, 2021 let po Kristu můžete konečně předčítat Boží slovo a ministrovat. – Omlouváme se Vám.

O Vánocích tomu bylo 50 let, co 28.12.1970 biskup Felix Davídek vysvětil na kněze paní Ludmilu Javorovou. Velkým stimulem jim k tomu bylo osobní svědectví sestry Vojtěchy Hasmandové, představené boromejek na Hradišti u Znojma, když je v této věci žádala. Ludmilin bratr Josef její kněžství vyjádřil v básni:
Oba to dobře víme – Tvé kněžské svěcení je platné – V řádu Bytí jsi kněžka – V řádu Práva nikoli
Jenomže současně nemůže – Platit Ano i Ne… – Řád Práva je proměnný – Řád Bytí nikoli
Co podléhá proměně – Je podřízeno neměnnosti – Podřiď se tedy Právu
Bytí je s tebou – Jako s Jeanne d´Arc – Hranice shoří Srdce nevyhasne
Škoda, že ani po tolika letech se neohlásil žádný biskup s květinou…
Teto Lído, děkujeme ti za tvou statečnost i za tvou lásku k Životu (k Bohu i jeho církvi).

Masopustní veselýí i vážno

Nezapomeňte, že o masopustní neděli je potřeba se aspoň jednou pořádně zasmát: Jak si užít popeleční středu. Ale tentokrát vážně na závěr. Je před námi 40 dní a bude to už rok s pandemií:

• Některá rodina sesbírá odvahu k domácímu slavení neděle domácímu slavení neděle.
• Každou středu ve 20 hod. se můžeme společně modlit on-line na https://meet.jit.si/manzelskespolco
• Někteří z mužů se vydají na Exodus 40.

Na každou neděli se můžeme připravit

• četbou poznámek na neděli Václava Vacka (Letohrad) – v neděli dopoledne (nebo text z r. 2006 zde),
• poslechem nedělních kázání Josefa Kordíka (Železnice) – v neděli po obědě (nebo záznam z r. 2018 zde),
• sledováním nedělních promluv Tomáše Halíka (Praha-Salvator) – již v sobotu večer.

– v případě zájmu o doručování prvních dvou odkazů je potřeba se osobně ucházet.

Mějte se hezky a přejeme dobré Čtyřicetidenní Přejití.

Jiří Veselý