4.-8.5. proběhly na Arše v Rajnochovicích duchovní cvičení pořádané ostravským společenství salesiánských spolupracovníků pod vedením manželů Marie a Jiřího Neusserových. Téma bylo „Pozvání k Večeři Páně aneb jak přežít katolickou mši“, čerpalo se hodně z podobně nazvané knihy kněze Václava Vacka a z prožité víry P. Jana Rybáře.
Nedlouho před Velikonocemi dorazila zpráva: „Duchovní cvičení ve mlejně se mění na Duchovní cvičení na táborové základně. Jdete do toho?“ Inu, proč ne, zvláště když táborovou základnou je středisko ARCHA v Rajnochovicích, srdce Hostýnských vrchů, které celoročně bije pro mladé J. Mnozí z nás to místo znali, někteří je navštívili poprvé. Moc jsme se těšili na téma „Pozvání k Večeři Páně“. A tak jsme objevovali nové úhly pohledu na setkání s Pánem, procházeli společně Písmem, vnímali obětavost Boží lásky k nám lidem. Mezi jednotlivými přednáškami jsme se nechávali okouzlit okolní přírodou. Je pravda, že vlastně všichni jsme se zde ocitli na šikmé ploše. Rovina tady v okolí Archy totiž neexistuje, buďto valíte nahoru, nebo se kulíte dolů… My to tedy trochu zkoušeli nahoru J. Výšlap cestou necestou, po asfaltce i blátem, pak prodírání se mezi smrčky, hledání té správné cesty… Trochu to připomínalo naše cesty životem ;-). S velkou vděčností za vše, co jsme zde směli prožít, jsme se v neděli rozloučili. Jaké by byly DC ve mlejně, nevíme, ale ty na Arše v Rajnoškách byly skvělé… Milí přátelé, díky!!! (účastnice Věrka)
Jiný účastník Petr hodnocení vložil do veršů na melodii Pocestný:
1. Dík tomu, že Ukrajinců je teď všude moře, / můžem prožít jako mládež cvika na táboře.
2. Z kostela znám jen babičky, proto těžko chápu, / z účastníků že drtivá převaha je chlapů.
3. Dostat se do místních kopců není žádná sranda, / na tandemu zvládli přijet Liduška a Standa.
4. Atmosféra v chrámu jejich se jim trochu příčí, / do Rajnošek jezdí Marek s Terkou z Meziříčí.
5. S Trubkou v době covidové sdíleli své kříže / Honza s Vlaďkou, krásní, mladí lidé z Kroměříže.
6. Informace o každém chce znáti do puntíku / zvídavá a usměvavá Věruška z Lipníku.
7. František to není žádná důchodcovská troska, / prosadil název zastávky podle Dona Bosca.
8. Kostelničí, nosí krásnou dopraváckou vestu, / s Jirkou z Bělé připravili nám křížovou cestu.
9. Z katastru zná Roman dobře mapy, cesty, stezky, / zorganizoval výlety, každý z nich byl hezký.
10. Tesák, Troják zvládli borci zdraví jako řípy, / jiní borci moudře, v klidu zůstali u pípy.
11. S odvahou a statečností Jirka odhodlaně / připravil pro nás pozvání na večeři Páně.
12. Přistupoval k nám citlivě, jemně a ne s klackem. / Oháněl se přesvědčivě Rybářem a Vackem.
13. Proč přišel Bůh, uvažuji, zabořený v divan. / Jde prý o to, zda jsem více slepice či skřivan.
14. Liturgická záhada se zdá být vyřešena. / „Řekni slovo a Maruše bude uzdravena.“ (pozn. redakce: srov. odpověď lidu na pozvání k večeři Beránkově)
15. Velké díky ředitelům, Marušce, Jirkovi. / Cítíme se díky vaší péči zase noví.
16. Slyšíme-li hlas Ježíšův, jdem za ním jak ovce, / nemůže nás nikdy nikdo vyrvat z ruky Otce. (pozn. redakce: viz Jan 10,29 ze 4.velik.neděle/C)
Snad jsem mohl být trochu k Ruce. „veselý rybář vacek“