Krátce si s dětmi vyprávějte o tom, jak je zpráva v tomto evangeliu důležitá pro každého z nás. Dozvídáme se v něm o tom, jak Boží království přišlo na zem. Přišlo tady s naším Králem, kterým je Ježíš.

A jak se vlastně někdo tady na světě může stát králem?  Co je k tomu potřeba? Odpovědi budou určitě různé. Třeba takové, že aby se někdo stal králem, potřebuje zlatou korunu, žezlo, zlaté jablko, hrad, vojáky nebo také spoustu zlata. Ovšem také to, že král musí být někdo, koho mají lidé rádi, kdo je hodný, poctivý atd. Během rozhovoru nebo po něm (podle schopností a povahy) mohou děti nakreslit krále tak, jak si ho představují.

Takoví jsou králové našeho světa. Pán Ježíš k tomu, aby se stal králem, žádné bohatství ani vojsko nepotřeboval. Neseděl na žádném trůnu a nemával zlatým mečem nad hlavou. Přesto za ním šly a stále jdou zástupy lidí. Jeho království totiž roste s tím, jak se lidé mezi sebou mají rádi a jak jsou k sobě navzájem ohleduplní a hodní. Čím více lidí Pánu Ježíši věří a snaží se žít podle jeho příkladu, tím se Jeho království zvětšuje.

Takže i my, rytířové a princezny, jsme těmi, na kom také záleží, jak bude Boží království velké a pevné. Každý z nás má v Ježíšově království svůj úkol! Přpomeňte si dnešní evangelium a odpověď Panny Marie na andělovo oslovení. I díky této mladé a chudé dívce mohlo Boží království přijít na svět. Bůh měl pro ni plán a ona ho přijala.

Pro každého člověka i pro každého malého rytíře a princeznu má Bůh připraven svůj plán. Navažte s dětmi rozhovor, co by chtěli v životě dělat, čím by chtěli žít nebo třeba jen to, co je baví dělat. Vyzvěte je, ať v bytě najdou něco, co se s touto činností nějak pojí. Pokud chce být někdo hudebníkem, může přinést kytaru, flétnu… Když kuchařem, tak třeba vařečku nebo naběračku… Pokud někdo rád kreslí, nabízí se pastelka, barvy, štětec… Když staví z Lega, tak nějaké Lego kostky… A možnosti jsou prakticky nevyčerpatelné. Zapojte se spolu s dětmi a přispějte něčím, co charakterizuje vaši práci nebo nějakou bohulibou činnost, kterou děláte.

Všechny shromážděné věci položte do kruhu mezi sebe a krátce si řekněte, jak může hudebník, kuchař, malíř nebo i ten, kdo jen staví ze stavebnice, pomoci rozšiřovat Boží království – hrát písně pro radost, malovat obrázky, které potěší, vařit poctivá a dobrá jídla, stavět krásné stavby a nezlobit se, když se nedaří, dělat všechno poctivě apod.

Když budeme co nejlépe dělat věci, ke kterým nás Pán Ježíš – náš Král v životě povolá, budeme podobni Panně Marii. Ona kývla na Boží plán a jaké se pak děly věci!

Na závěr si můžete postupně zapálit všechny svíce na adventním věnci, nejlépe v úplné tmě. Pozorujte, jak s každou další svící přibývá světla. Pán Ježíš se blíží a naše radost roste. Je to podobné, jako když přijíždí babička z veliké dálky. Když dá zprávu, že nasedá do vlaku, těšíme se a máme radost, že se blíží okamžik, kdy ji uvidíme. Když pro ni tatínek odjíždí na nádraží, naše radostné očekávání roste. Když zazní zvonek u dveří, děti nedočkavě a s radostným křikem běží otevřít. A pak už skočí babičce kolem krku, radost propuká naplno, babička je už s námi… Na závěr se můžete u adventního věnce pomodlit modlitbu Zdrávas Maria a znovu si připomenout Boží povolání a Mariinu odpověď.